Louskáček s Petrem Popelkou
Louskáček s Petrem Popelkou
Většina děl Petra Iljiče Čajkovského, prvního ruského profesionálního skladatele, po Glinovi další zakladatelské postavy tamní národní hudební kultury, je intenzivně naléhavých, emocionálně bohatých, vášnivých i melancholických, kouzelně romantických. Dokázal překlenout dvě dosavadní protichůdné tendence ruské hudby, propojit pozitivní stránky obou možných přístupů – jak konzervativních zastánců západních hudebních vzorů, tak radikálů Mocné hrstky, zdůrazňujících národní cítění a hledajících svébytný hudební výraz. Celkem třikrát byl na umělecké návštěvě Prahy, kde ho podvakrát provázel Antonín Dvořák. Právě v Praze zazněla tehdy poprvé mimo Rusko opera Evžen Oněgin, stejně jako pak později v roce 1908 kompletně balet Louskáček. Čajkovského odkaz zasahuje do hudby absolutní i programní, komorní i symfonické… A v hudebním divadle stejně silně do opery jako do baletu. Louskáček, partitura premiérovaná v Petrohradu roku 1892, je pohádka na námět německého romantika Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna z roku 1816. Holčička se probouzí u vánočního stromečku s figurkou v klíně. Zdálo se jí, že spolu byli v pohádkovém světě, kde je možné takřka všechno; Louskáček tam přemohl Myšího krále a proměnil se v krásného prince… Čajkovského Louskáček přinesl do baletního světa na svou dobu novou, možná až provokativní, neobyčejně muzikální́ a melodicky opojnou hudbu. Dnes balet patří k symbolům Vánoc. *Program:* - Petr Iljič Čajkovskij: Louskáček, výběr z baletu