Paní Dallowayová
Paní Dallowayová
„Člověk si vymýšlí většinu života; vymýšlí si sám sebe.“ Paní Dallowayová chystá večírek. Řekla, že květiny obstará sama. Než dozněla ta věta, něco se stalo. Otevřela dveře. Teď, když už ji nečekala ani svatba, ani děti, měla prapodivný pocit, že je neviditelná, neviděna, neznámá. Inscenace na motivy románu Virginie Woolfové o strachu z času, fenoménu neviditelných žen a jednom dni v červnu. Obraz rozpadajícího se světa, oslava života a přítomnosti. Proč se upínat k minulosti nebo očekávat budoucnost? Kým jsme právě tady a teď? Existuje moment, kvůli kterému potřebujeme žít?
