20. století

Období rozmachu skončilo německou okupací a 2. světovou válkou, jež byla pro město zničující mnoha způsoby. Jedinou světlejší stránkou tohoto období byla skutečnost, že Praha nikdy nebyla bombardována (s výjimkou nevelkého nahodilého náletu amerického letectva, které se údajně zmýlilo v navigaci a myslelo si, že bombarduje Drážďany) a většina její nádherné architektury tak zůstala nedotčena. Za války zahynulo přes dvě třetiny pražského židovstva, zatímco ostatní Židé emigrovali do celého světa. Po 2. světové válce země upadla do silného vlivu Sovětského svazu, následkem čehož se Praha s celou svou architekturou, ekonomikou a kulturou ocitla za železnou oponou. Pokusy o uvolnění, jako například Pražské jaro roku 1968, potlačily síly Varšavské smlouvy, jež vtrhly do země a dosadily vládu tvrdé linie, jež zemi takzvaně normalizovala podle požadavků Sovětského svazu. Praha i zbytek země se dusily až do radikální proměny celé Evropy na konci 80. let a tzv. sametové revoluce, jež svrhla komunistický režim a nastolila demokracii.