Antonín Dvořák (1841 – 1904)

Antonín Dvořák, slavný český hudební skladatel, proslul svými romantickými skladbami a melodickými operami s prvky lidové hudby. Jeho tvorba zahrnuje jak opery, tak vokálně-instrumentální, symfonickou a komorní hudbu. K Dvořákovým nejslavnějším dílům se řadí Novosvětská symfonie, Slovanské tance a opera Rusalka. Narodil se v Nelahozevsi, kde také strávil většinu života. Rodiče brzy rozeznali jeho mimořádné muzikální nadání (jeho otec, řezník, hrál na citeru) a Dvořák se tak již v šesti letech začal ve vesnické škole věnovat hudbě. Následovalo studium v pražské varhanické škole, kde hrál na violu a housle. Ve hře na violu pak od roku 1866 pokračoval v orchestru Prozatímního divadla pod vedením Bedřicha Smetany. V roce 1871 práci v orchestru ukončil a začal se soustředěně věnovat skladbě. Poté se stal varhaníkem v kostele sv. Adalberta v Praze a v té době se mu také dostalo širokého uznání za jeho mimořádný hudební talent, především v osobě Johannese Brahmse, který se později stal jeho přítelem. Díky Brahmsově podpoře a rozsáhlým kontaktům vydal Dvořák v roce 1878 Slovanské tance, které se setkaly s okamžitým úspěchem. Tento kariérní rozkvět podnítil návštěvu Anglie a Ruska, kde proběhly premiéry jeho děl, která nadchla kritiky a zároveň si získala srdce milovníků klasické hudby. V roce 1891 mu byl na Cambridgské univerzitě udělen čestný doktorát. V letech 1892-1895 pracoval na americké národní konzervatoři v New Yorku, kde také zkomponoval 9. symfonii zvanou též Novosvětská. Z touhy po návratu do milované vlasti přijel v roce 1895 zpět do Čech a soustředil se na komponování komorní hudby a oper, v roce 1901 se stal ředitelem pražské konzervatoře, na níž setrval až do své smrti v roce 1904. Antonín Dvořák, nesmírně plodný umělec, jež za sebou zanechal i mnoho nedokončených děl, je pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze.