Pražská architektura

Románská architektura je přímým pokračováním stavitelství z dob římské říše. Románská architektura byla evropským slohem středověku, inspirovala se klasickými antickými civilizacemi a ve Francii 12. století z ní vznikla architektura gotická. Mezi typické znaky románské architektury patří směs římských a byzantských prvků, široké masivní stěny, mohutné věže, půlkruhové oblouky, zdobná sloupořadí, křížové klenby a silné pilíře. Budovy vystavěné v románském slohu jsou prosté a souměrné.

Gotická architektura vznikla ve 12. století ve Francii a v Evropě přetrvala až do 16. století. V Anglii ji oživili ještě v 18.-20. století především v podobě kostelů a univerzitních budov. Charakteristickými prvky gotické architektury jsou obloukové opěrné pilíře, lomené oblouky a žebrová klenba; pokroky ve stavebnictví umožnily zvětšit plochu barevných vitrážových oken, jež jsou velmi významným znakem gotických kostelů. A nezapomínejme na okázalou majestátnost gotického chrámu, jež údajně měla ve věřících vzbuzovat strach a posvátnou úctu tím, že si před ním i v něm ...

Architekturu legendární renesance, jež vládla Evropě mezi koncem 15. a 17. stoletím, proslavil geniální Filippo Brunelleschi a jeho dechberoucí chrám ve Florencii. Sloh se rychle rozšířil po italských městech a poté do Francie, Německa a sousedních zemí, do Anglie a dokonce i do Ruska. Renesance se ve vědomé snaze oživit prvky klasické řecké a římské kultury navrátila k symetrii, poměru a geometrii a pracovala s pravidelnými sloupovími a pilastry, kupolemi a výklenky. Dalším charakteristickým prvkem renesanční architektury jsou sgrafita, metoda podobná freskám. Sgrafita byla hojně ...

Barokní architektura vznikla začátkem 17. století v Itálii z humanistických forem architektury renesanční a vyrostla do grandiózního a triumfálního ztělesnění katolické církve a státu. Hlavními znaky barokní architektury jsou použití bohatě zdobených soch, barev, světla, stínu, fotograficky přesné malby, pestrobarevných fresek a neuvěřitelného množství zlata, jež zdánlivě pokrývá všechny plochy. Zatímco renesanční sloh vznikl na zakázku a k předvádění okázalosti italské šlechty, ukazuje barokní architektura moc, slávu a bohatství katolické církve v sebejistém útoku proti ...

Rokoko se objevilo v kontinentální Evropě koncem 18. století, když pozdně barokní sloh splynul s francouzskými prvky. Název rokoko je složeninou italského slova barocco a francouzského rocaille, tedy mušle. Hlavními znaky rokoka jsou totiž křivky ve tvaru mušlí, složité ozdobné prvky s různými motivy a asymetrickými spirálami a dojem jakési celkovosti, protože rokokové pokoje byly pojímány jako totální umělecká díla spojující propracovaný nábytek, sochy, tapisérie, ozdobná zrcadla, reliéfy a nástěnné malby. Po rokoku přišel neoklasicismus.

Poté, co Evropu v 18. století doslova uchvátil Napoleonův občanský zákoník, došlo též k proměnám architektury. Nesmírně oblíbeným se v té době stal klasicistní sloh, zřetelně vycházející z architektury římské říše. Především ve Spojených státech amerických jej využívaly vládní budovy, například Kapitol. Říká se, že tak jako Napoleon svým novým zákoníkem osvobodil evropský lid, architektura vysvobodila budovy ze zajetí přezdobeného rokoka 18. století. Klasicistní a empírový sloh byl chápán jako architektura pro lidi – nikoli přehnaně pompézní, avšak vyvážená, důstojná a s ...

Evropa a Amerika byly vlivem uměleckého romantismu okouzleny vším, co souviselo s Orientem, především ve výtvarném umění a architektuře. Toto hnutí dosáhlo vrcholu v polovině 19. století, kdy se v Evropě stavěly synagogy, zatímco v Americe vznikala pseudomaurská divadla. Přestože stavby sloužily rozdílným účelům – jedny bohoslužbám, druhé zábavě – v jejich tureckých či andaluských motivech nenalézáme žádné podstatné architektonické rozdíly. V Praze stojí dvě významné a překrásné budovy v pseudomaurském slohu.

Historismus v umění a architektuře představuje úmyslný návrat k minulosti a použití či oživení starých architektonických či uměleckých slohů v moderním stavitelství a umění. Historismus, jenž je častým terčem kritiky za své vracení starých časů namísto pokroku vpřed cestou slohových modernizací, je završením klasicistní architektury a nejčastěji se promítl do budov přehnanou směsicí různých stavebních slohů minulosti, takže výsledek často působil těžkopádně a neuspořádaně. Historismus coby pokus o znovuoživení romantismu možná někdo považuje za znehodnocení nastupující moderny, ...

Secesní hnutí dalo nový styl pražskému výtvarnému umění a architektuře. Rozvinula je vynikající a energická generace umělců a výtvarníků, přičemž nejznámějším českým výtvarným umělcem pražské secese byl Alfons Mucha (1860-1939). Secesní výtvarníci věřili, že umění se má harmonicky podílet na vzniku “totálního uměleckého díla” v budovách, nábytku, textiliích, oblečení a klenotech, přičemž vše se mělo podřizovat zásadám secese a umění mělo usilovat o místo v každodenním životě. Poznávacími znaky secese jsou motivy květin a listů, jež se proplétají vyobrazeními krásných dam; dále ...

Ačkoli kubismus se poprvé světu představil na pozdních plátnech Paula Cézanna, pod tímto názvem se s ním veřejnost setkala poprvé roku 1908 v Paříži. Pojem kubismus zavedl kritik umění Louis Vauxcelles na šokující výstavě obrazů Georgese Braqua v listopadu 1908 jako popis geometrických schémat a krychlí (francouzsky cube), jež tu viděl. V Evropě se v této době ujímaly a šířily kubismus, futurismus a expresionismus, přičemž nejslavnějším představitelem kubistického směru byl Pablo Picasso. Pařížští umělci vytvořili hojná kubistická díla, ale jen jedna země dala vzniknou ...

Hlavní myšlenkou funkcionalismu je, že architekt musí navrhovat budovu nebo stavbu pouze na základě jejího zamýšleného účelu – žádné rozmáchlé ozdoby a detaily, jen čisté linky. Tři cíle klasické antické architektury byly utilitas, venustas et firmitas, tedy užitkovost, krása a pevnost. Funkcionalisté byli přesvědčeni, že při splnění funkčních potřeb budovy musí vyniknout i její přirozená architektonická krása. Slavné rčení Louise Sullivana, že forma vždy vyplývá z funkce, zdůrazňovala názor, že skutečnou krásu najdeme ve funkčnosti budovy, nikoli v ozdobách. (Není potom divné, ...

Architekt slovinského původu Josip Plečnik po sobě v Praze zanechal výrazný odkaz, ačkoli tu pracoval pouze na dvou projektech. Jednalo se však o projekty velkého významu a jeho odkaz je tak nesmírně cenný. Plečnik v letech 1894-1897 studoval u slavného vídeňského secesního architekta Otto Wagnera. Po absolvování studií Plečnik ve Vídni 10 let působil coby architekt a realizoval tak slavné projekty jako Zacherlův či Langerův dům – oba jsou spojením secese a moderny. Plečnik roku 1911 přesídlil do Prahy, kde začal vyučovat na uměleckoprůmyslové škole. Mladí čeští umělci a archi ...

Architektura éry komunismu se popisuje buď jako velkolepá (stalinská architektura) nebo jako betonová a šedá. Někdo ji prostě nemůže vystát, či přímo nesnáší, zatímco jiní (obvykle zápaďáci, kteří nemuseli v komunistické zemi žít) ji považují za exotickou. Posuďte sami. Rozhlédněte se po stavbách na okrajích Prahy, po panelácích zvaných též betonová džungle, a uvidíte, jak komunistická architektura připadne vám. Samozřejmě existuje několik příkladů úchvatných staveb pro prominenty (například hotel Crowne Plaza), ale betonová sídliště pro obyčejné lidi jsou doslova betonovými džunglemi ...

Architektura high tech se vyvinula v 70. letech 20. století a říká se jí též například pozdní moderna či expresionismus. Součástí projektů budov se staly technické a průmyslové parametry; k hlavním znakům technicistní architektury patří skleněné stěny, ocelové konstrukce, prefabrikované díly a pohledové zdůrazňování technologických a funkčních prvků.

V dobách komunismu se toho v architektuře neudálo mnoho, když nepočítáme obklopení překrásného města Prahy ubohým pásem sériově vyráběných paneláků. Po pádu železné opony v Česku nastal stavební rozmach, který trvá dodnes. Po celém městě vyrůstají nesčetná nákupní střediska a kancelářské budovy, z nichž některé s okolní zástavbou splývají a jiné naopak působí jako pěst na oko. Českou půdu svým vznikem poctila pouhá hrstka odvážných kontroverzních projektů, ale doufejme, že jich v budoucnu bude přibývat.