Malá Strana | Pražské pamětihodnosti | Památky v Praze

Obrovská zelená kupole tyčící se nad Malostranským náměstím patří úžasnému chrámu svatého Mikuláše, který je jednou z nejkrásnějších ukázek vrcholně barokní architektury ve střední Evropě. Tento impozantní kostel a katolická církev již celá staletí chrání a dohlíží na Malou Stranu. Chrám v letech 1704-1755 postavil Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Ve své době byl jejich stavební sloh považován za radikální, odtud název české radikální baroko. Oba stavitelé Dientzenhoferové se nechali inspirovat barokními stavbami severní Itálie, zvláště těmi, jež navrhoval Guarino ...

Za návštěvu stojí už i okolí samotného Zrcadlového bludiště, ležícího na vrcholu Petřína. Bludiště baví větší i menší děti a dokonce i rodiče. Bludiště není moc velké, ale uprostřed je síň legračních křivých zrcadel a celé se nachází v pohádkovém domku, jenž je miniaturním pozůstatkem Jubilejní zemské výstavy z roku 1891. Tento miniaturní hrádek leží v těsném sousedství miniaturní Eiffelovky – Petřínské rozhledny, takže stihnete dvě pamětihodnosti naráz. V minihradě je též velký obraz vpádu Švédů na Karlův most z roku 1648. Nahoru na Petřín se dostanete pohodlně ...

Vedle Zrcadlového bludiště na kopci Petřín stojí pozoruhodná zmenšená kopie Eiffelovy věže. Petřínská rozhledna, postavená pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891, je romantickým symbolem vrchu Petřína. Nad Prahou byla vztyčena jen dva roky po dostavění elegantní Eiffelovy věže v Paříži. Ve výšce 378 m. n. m. se tyčí nad městem a tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Celková výše rozhledny je 63,5 metrů, přičemž výhledem na Prahu se můžete kochat ze dvou plošin, z nichž ta vyšší je umístěna ve výšce 55 metrů. Nahoru vede 229 točitých schodů, které stojí za to zdolat, protože ...

Toto náměstí je tepajícím srdcem Malé Strany již více než 10 století. Uprostřed něj se pyšně vypíná majestátní kostel svatého Mikuláše viditelný z obou břehů řeky. Toto mistrovské dílo baroka má impozantní, 70 metrů vysokou kupoli vymalovanou freskou Nejsvětější trojice. Stavba kostela začala počátkem 18. století a svůj rukopis do něho vtiskla řada vybraných barokních umělců, především malířů fresek. Wolfgang Amadeus Mozart hrál u svatého Mikuláše v roce 1787 na varhany. Další významnou stavbou na náměstí je palác Smiřických, kde se roku 1618 sešla česká šlechta a události, jež ...

Karel IV. roku 1357 zahájil stavbu mostu, který měl spojit vltavské břehy a z Prahy udělat významný obchodní uzel mezi Východem a Západem. Stavba mostu začala podle doporučení královských astronomů v příhodný a šťastný okamžik: dne 9. července roku 1357 v 5:31 hodin ráno. Jedná se vlastně o palindromické číslo složené z rostoucí a klesající řady lichých čísel (135797531), jež je vyryto i na staroměstské mostecké věži. Ačkoli výstavba byla dokončena již začátkem 15. století, slavný most nevypadal ani se nejmenoval stejně jako dnes. Říkalo se mu zpočátku Kamenný most. Přestál řadu ...

Kouzelná malostranská Vrtbovská zahrada je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 1720 ji navrhl František Maximilian Kaňka a je považována za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad ve střední Evropě. Přes své nevelké rozměry obsahuje vše, co by barokní zahrada mít měla – elegantní schodiště, sochy a plastiky (od Matyáše Bernarda Brauna), terasy, pestrobarevné květinové záhony s tvarovanými živými ploty, fresky (Adonis a Venuše od Václava Vavřince Reinera) a ozdobná zábradlí. Zahrada se též nachází na fantastickém místě na mírném svahu, což umožňuje existenci ...

Lennonova zeď leží ukrytá mezi zahradami, ambasádami, Čertovkou a malebnými náměstíčky. Je to nevelký pestrobarevný kus zdi s barvitou historií. Stěna samotná je poměrně stará a právě tak kouzelná, jako ostatní zdi Malé Strany, ale liší od nich tím, že je pokrytá vrstvami graffiti, skoro bychom mohli říci vrstvami minulosti. Většina pestrobarevných graffiti je věnována Johnu Lennonovi a písňovým textům Beatles. Stěna se v roce 1988 stala trnem v oku komunistickému režimu, ale mladí Pražané, otrávení mlčením a represí, začali vyjadřovat svůj vztek a znepokojení prostřednictvím barev ve spreji ...

Na nádhernou starou Prahu shlíží stejně krásný vrch Petřín, jeden z dávných vinohradů Karla IV. Sem chodí za slunných jarních dní Pražané odpočívat pod rozkvetlé třešně a za vlahých letních nocí vonět k růžím. Petřín je také jedním z nejlepších míst, odkud lze pořídit krásné fotografie hlavního města. Výšlap na Petřín je strmý, ale můžete se svézt lanovkou buď do letní restaurace Nebozízek nebo až na vrchol. Na Petříně se nachází zmenšenina Eiffelovy věže, Petřínská rozhledna, která byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Naskytne se vám z  ...

Tuto znepokojivou řadu soch, věnovanou obětem komunistického režimu v letech 1948-1989, najdeme na úpatí vrchu Petřína na Újezdě (Malá Strana). Původně celkem sedm soch mužů (dvě v roce 2003 poškodila bomba) se doslova ztrácí před očima – první muž je celý, dalšímu chybí paže, další je rozpáraný vpůli a tak dále až po posledního, ze kterého nezbylo téměř nic. Sousoší má symbolizovat, jak komunistický režim postihoval politické vězně, a jako památník je velmi působivé. Po setmění je památník nasvícený, což mu dodává ještě strašidelnější podobu. Pomník byl odhalen 22. 5. 2002 a jeho autory ...

Zelený ostrov Kampa, oddělený od pevninské části Malé Strany Čertovkou, je báječné místo k trávení volného času. Tento umělý ostrov vznikl výstavbou úzkého mlýnského náhonu Čertovky (několik mlýnů existuje dodnes). Podle pověstí se Čertovka jmenuje podle jedné nevraživé baby, jež bydlela ve zdejším domě U Sedmi čertů a chodila si do náhonu prát špinavé prádlo. První písemná zmínka o Kampě pochází z roku 1169. Tento ostrov zahrad má podobu anglického krajinářského parku s promenádami podél Vltavy i Čertovky. Ostrov Kampa, často přezdívaný Pražské Benátky, sice nenabízí výlety na ...

Kostel Panny Marie Vítězné je slavné poutní místo Pražského Jezulátka a jedna z nejstarších barokních staveb Prahy. Pro luteránskou církev jej v roce 1613 postavil pravděpodobně Giovanni Maria Filippi, dvorní stavitel císaře Rudolfa II., a původně byl zasvěcen Nejsvětější trojici. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 kostel připadl řádu karmelitánů, v letech 1636-44 prošel přestavbou, jejímž výsledkem je současná podoba kostela (v roce 1669 byla dostavěna věž). Později byl kostel věnován řádu maltézských rytířů a byl také pod kontrolou farnosti Panny Marie pod řetězem, dokud nebyl v roce 1993 vráce ...

Rozsáhlý komplex Sovových mlýnů na ostrově Kampa ukrývá jedno z nejvýraznějších muzeí současné pražské metropole. Zakladatelka Musea Kampy, Meda Mládková, shromáždila společně se svým, dnes již zesnulým, manželem Janem Mládkem unikátní sbírku moderního umění, kterou následně darovala městu Praze a po rekonstrukci umístila do Sovových mlýnů. Sbírka Jana a Medy Mládkových zahrnuje ucelenou kolekci děl Františka Kupky, plastiky Otta Gutfreunda, tvorbu Jana Koláře a sbírku středoevropského moderního umění, ve které jsou zastoupeni čeští, slovenští, polští, jugoslávští a maďarští umělci 60. a 70. ...

Valdštejnská zahrada, kterou naleznete na Malé Straně, se honosí pečlivě udržovanou a pravidelně zastřihávanou bujnou zelení, živými ploty, rybníčkem, uprostřed něhož se nachází mramorová socha Herkula, manýristickými sochami postav z řeckých mýtů, voliérou, pávy, které můžete krmit, i umělou krápníkovou stěnou s grottami (jeskyněmi, v nichž může pozorný divák zahlédnout zvířata a fantastické bytosti). Zahrada se nachází hned u stanice metra Malostranská, pro veřejnost je otevřena od dubna do října a je tím nejlepším místem pro odpočinek uprostřed rušného pražského dne. Zahrada patří k Valdš ...

Malostranská beseda je bezpochyby jednou z dominant Malé Strany. Její budova, jež byla nedávno zrestaurována do pozdně renesanční podoby, byla postavena coby malostranská radnice v roce 1478. V tehdejší radnici úřadovalo jedenáct radních, purkmistr, císařský rychtář a písař a rozhodovalo se zde o správě města, trestních kauzách, umísťování sirotků a dalších záležitostech. Budova se nesmazatelně zapsala do učebnic dějepisu v roce 1575, kdy v ní byla českou nekatolickou opozicí sepsána tzv. Česká konfese jako podklad pro vyjednávání, při kterých hlavním požadavkem byla náboženská svoboda. Po s ...

Obrovská zelená kupole tyčící se nad Malostranským náměstím patří úžasnému chrámu svatého Mikuláše, který je jednou z nejkrásnějších ukázek vrcholně barokní architektury ve střední Evropě. Tento impozantní kostel a katolická církev již celá staletí chrání a dohlíží na Malou Stranu. Chrám v letech 1704-1755 postavil Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Ve své době byl jejich stavební sloh považován za radikální, odtud název české radikální baroko. Oba stavitelé Dientzenhoferové se nechali inspirovat barokními stavbami severní Itálie, zvláště těmi, jež navrhoval Guarino ...

Za návštěvu stojí už i okolí samotného Zrcadlového bludiště, ležícího na vrcholu Petřína. Bludiště baví větší i menší děti a dokonce i rodiče. Bludiště není moc velké, ale uprostřed je síň legračních křivých zrcadel a celé se nachází v pohádkovém domku, jenž je miniaturním pozůstatkem Jubilejní zemské výstavy z roku 1891. Tento miniaturní hrádek leží v těsném sousedství miniaturní Eiffelovky – Petřínské rozhledny, takže stihnete dvě pamětihodnosti naráz. V minihradě je též velký obraz vpádu Švédů na Karlův most z roku 1648. Nahoru na Petřín se dostanete pohodlně ...

Vedle Zrcadlového bludiště na kopci Petřín stojí pozoruhodná zmenšená kopie Eiffelovy věže. Petřínská rozhledna, postavená pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891, je romantickým symbolem vrchu Petřína. Nad Prahou byla vztyčena jen dva roky po dostavění elegantní Eiffelovy věže v Paříži. Ve výšce 378 m. n. m. se tyčí nad městem a tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Celková výše rozhledny je 63,5 metrů, přičemž výhledem na Prahu se můžete kochat ze dvou plošin, z nichž ta vyšší je umístěna ve výšce 55 metrů. Nahoru vede 229 točitých schodů, které stojí za to zdolat, protože ...

Toto náměstí je tepajícím srdcem Malé Strany již více než 10 století. Uprostřed něj se pyšně vypíná majestátní kostel svatého Mikuláše viditelný z obou břehů řeky. Toto mistrovské dílo baroka má impozantní, 70 metrů vysokou kupoli vymalovanou freskou Nejsvětější trojice. Stavba kostela začala počátkem 18. století a svůj rukopis do něho vtiskla řada vybraných barokních umělců, především malířů fresek. Wolfgang Amadeus Mozart hrál u svatého Mikuláše v roce 1787 na varhany. Další významnou stavbou na náměstí je palác Smiřických, kde se roku 1618 sešla česká šlechta a události, jež ...

Karel IV. roku 1357 zahájil stavbu mostu, který měl spojit vltavské břehy a z Prahy udělat významný obchodní uzel mezi Východem a Západem. Stavba mostu začala podle doporučení královských astronomů v příhodný a šťastný okamžik: dne 9. července roku 1357 v 5:31 hodin ráno. Jedná se vlastně o palindromické číslo složené z rostoucí a klesající řady lichých čísel (135797531), jež je vyryto i na staroměstské mostecké věži. Ačkoli výstavba byla dokončena již začátkem 15. století, slavný most nevypadal ani se nejmenoval stejně jako dnes. Říkalo se mu zpočátku Kamenný most. Přestál řadu ...

Kouzelná malostranská Vrtbovská zahrada je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 1720 ji navrhl František Maximilian Kaňka a je považována za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad ve střední Evropě. Přes své nevelké rozměry obsahuje vše, co by barokní zahrada mít měla – elegantní schodiště, sochy a plastiky (od Matyáše Bernarda Brauna), terasy, pestrobarevné květinové záhony s tvarovanými živými ploty, fresky (Adonis a Venuše od Václava Vavřince Reinera) a ozdobná zábradlí. Zahrada se též nachází na fantastickém místě na mírném svahu, což umožňuje existenci ...

Lennonova zeď leží ukrytá mezi zahradami, ambasádami, Čertovkou a malebnými náměstíčky. Je to nevelký pestrobarevný kus zdi s barvitou historií. Stěna samotná je poměrně stará a právě tak kouzelná, jako ostatní zdi Malé Strany, ale liší od nich tím, že je pokrytá vrstvami graffiti, skoro bychom mohli říci vrstvami minulosti. Většina pestrobarevných graffiti je věnována Johnu Lennonovi a písňovým textům Beatles. Stěna se v roce 1988 stala trnem v oku komunistickému režimu, ale mladí Pražané, otrávení mlčením a represí, začali vyjadřovat svůj vztek a znepokojení prostřednictvím barev ve spreji ...

Na nádhernou starou Prahu shlíží stejně krásný vrch Petřín, jeden z dávných vinohradů Karla IV. Sem chodí za slunných jarních dní Pražané odpočívat pod rozkvetlé třešně a za vlahých letních nocí vonět k růžím. Petřín je také jedním z nejlepších míst, odkud lze pořídit krásné fotografie hlavního města. Výšlap na Petřín je strmý, ale můžete se svézt lanovkou buď do letní restaurace Nebozízek nebo až na vrchol. Na Petříně se nachází zmenšenina Eiffelovy věže, Petřínská rozhledna, která byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Naskytne se vám z  ...

Tuto znepokojivou řadu soch, věnovanou obětem komunistického režimu v letech 1948-1989, najdeme na úpatí vrchu Petřína na Újezdě (Malá Strana). Původně celkem sedm soch mužů (dvě v roce 2003 poškodila bomba) se doslova ztrácí před očima – první muž je celý, dalšímu chybí paže, další je rozpáraný vpůli a tak dále až po posledního, ze kterého nezbylo téměř nic. Sousoší má symbolizovat, jak komunistický režim postihoval politické vězně, a jako památník je velmi působivé. Po setmění je památník nasvícený, což mu dodává ještě strašidelnější podobu. Pomník byl odhalen 22. 5. 2002 a jeho autory ...

Zelený ostrov Kampa, oddělený od pevninské části Malé Strany Čertovkou, je báječné místo k trávení volného času. Tento umělý ostrov vznikl výstavbou úzkého mlýnského náhonu Čertovky (několik mlýnů existuje dodnes). Podle pověstí se Čertovka jmenuje podle jedné nevraživé baby, jež bydlela ve zdejším domě U Sedmi čertů a chodila si do náhonu prát špinavé prádlo. První písemná zmínka o Kampě pochází z roku 1169. Tento ostrov zahrad má podobu anglického krajinářského parku s promenádami podél Vltavy i Čertovky. Ostrov Kampa, často přezdívaný Pražské Benátky, sice nenabízí výlety na ...

Kostel Panny Marie Vítězné je slavné poutní místo Pražského Jezulátka a jedna z nejstarších barokních staveb Prahy. Pro luteránskou církev jej v roce 1613 postavil pravděpodobně Giovanni Maria Filippi, dvorní stavitel císaře Rudolfa II., a původně byl zasvěcen Nejsvětější trojici. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 kostel připadl řádu karmelitánů, v letech 1636-44 prošel přestavbou, jejímž výsledkem je současná podoba kostela (v roce 1669 byla dostavěna věž). Později byl kostel věnován řádu maltézských rytířů a byl také pod kontrolou farnosti Panny Marie pod řetězem, dokud nebyl v roce 1993 vráce ...

Rozsáhlý komplex Sovových mlýnů na ostrově Kampa ukrývá jedno z nejvýraznějších muzeí současné pražské metropole. Zakladatelka Musea Kampy, Meda Mládková, shromáždila společně se svým, dnes již zesnulým, manželem Janem Mládkem unikátní sbírku moderního umění, kterou následně darovala městu Praze a po rekonstrukci umístila do Sovových mlýnů. Sbírka Jana a Medy Mládkových zahrnuje ucelenou kolekci děl Františka Kupky, plastiky Otta Gutfreunda, tvorbu Jana Koláře a sbírku středoevropského moderního umění, ve které jsou zastoupeni čeští, slovenští, polští, jugoslávští a maďarští umělci 60. a 70. ...

Valdštejnská zahrada, kterou naleznete na Malé Straně, se honosí pečlivě udržovanou a pravidelně zastřihávanou bujnou zelení, živými ploty, rybníčkem, uprostřed něhož se nachází mramorová socha Herkula, manýristickými sochami postav z řeckých mýtů, voliérou, pávy, které můžete krmit, i umělou krápníkovou stěnou s grottami (jeskyněmi, v nichž může pozorný divák zahlédnout zvířata a fantastické bytosti). Zahrada se nachází hned u stanice metra Malostranská, pro veřejnost je otevřena od dubna do října a je tím nejlepším místem pro odpočinek uprostřed rušného pražského dne. Zahrada patří k Valdš ...

Malostranská beseda je bezpochyby jednou z dominant Malé Strany. Její budova, jež byla nedávno zrestaurována do pozdně renesanční podoby, byla postavena coby malostranská radnice v roce 1478. V tehdejší radnici úřadovalo jedenáct radních, purkmistr, císařský rychtář a písař a rozhodovalo se zde o správě města, trestních kauzách, umísťování sirotků a dalších záležitostech. Budova se nesmazatelně zapsala do učebnic dějepisu v roce 1575, kdy v ní byla českou nekatolickou opozicí sepsána tzv. Česká konfese jako podklad pro vyjednávání, při kterých hlavním požadavkem byla náboženská svoboda. Po s ...

Na Malé Straně v bývalém barokním kostele sv. Máří Magdalény se nachází České muzeum hudby. Kostel byl postaven v 17. století, poté přestavěn do současné podoby a v minulosti sloužil jako policejní kasárna a archív. Výsledkem je směsice architektonických stylů, která působí příjemně a působivě. Obzvláště úchvatná je velká hala, kde se pravidelně konají koncerty klasické hudby. Národní Muzeum využilo předností této budovy a prostor oživilo. Nyní jsou zde k vidění kromě jiných hudebních nástrojů také jedny z největších varhan 17. století v Praze. V muzeu se dozvíte o hudbě renesance a raného ...

Na zeleném Petříně v Kinského zahradě se nachází národopisná expozice Musaion Národního muzea. Od roku 2005 sídlí tato expozice v Letohrádku Kinských, nádherné budově v klasicistním stylu. Muzeum se zaměřuje na historii regionální kultury České republiky, konkrétně na materiální i duchovní dědictví, bydlení, zemědělství a zvyky, které souvisejí s moderním způsobem udržování tradičních řemesel a lidových zvyků a oslav. Muzeum pořádá různá společenská setkání, workshopy, folklórní koncerty a výstavy. V budově se dále nachází knihovna, archív, přednáškový sál, muzejní obchod se specializovanými ...

Na okouzlující Nerudově ulici na pražské Malé Straně se nachází soukromé Muzeum Montanelli. Hlavním cílem muzea, které provozuje Nadace DrAK, je spravovat a prezentovat sbírky této nadace i soukromé sbírky. Konají se zde monografické výstavy umělců i skupinové výstavy. Za zmínku stojí, že součástí každé výstavy jsou komentované prohlídky, dílny a vzdělávací program pro mládež. Nadaci DrAK založila Dadja Altenburg-Kohlová, podnikatelka a lékařka, která rozpoznala spojitost mezi uměleckým vyjádřením a svobodou po pádu železné opony v roce 1989. Altenburg-Kohlová, která se cítí doma jak v německé ...

Na Maltézském náměstí v Praze najdete Maltézské rytíře, kostel Panny Marie pod řetězem či pískovcovou sochu sv. Jana Křtitele, patrona maltézského řádu, která byla postavena jako vyjádření díků po moru v roce 1715. Kostel na Maltézském náměstí se původně jmenoval kostel na konci mostu, protože se nacházel blízko bývalého Juditina mostu, na jehož místě později vznikl Karlův most. Maltézští rytíři jsou známí nejen díky své práci, ale také jako majitelé známé Lennonovy zdi pokryté graffiti. Od sedmdesátých let na ní studenti ventilovali své frustrace z tehdejšího režimu a tak byla policií ...

O tomto malém kostele na Malé Straně v blízkosti Karlova mostu, který byl postaven v roce 1692 na žádost karmelitánek, toho není mnoho známo. Odborníci se nemohou shodnout na architektovi, který je zodpovědný za tento malý skvost, což je v Praze, kde svůj talent projevilo mnoho známých architektů, spíše neobvyklé. Mnohem více je známo o uměleckých předmětech, které se nacházejí v kostele, včetně soch zdobících fasádu od Matěje Václava Jäckela, který je také známý jako autor několika soch na Karlově mostě, na několika místech v Českém Krumlově, Kutné Hoře a na dalších místech v České republice. ...

Hlavní kostel Starokatolické církve v České republice, katedrální chrám sv. Vavřince, se nachází na kopci Petříně nedaleko Petřínské rozhledny a Hladové zdi. Kostel byl původně postaven v románském slohu a později přestavěn v barokním slohu činným pražským architektem K. I. Dietzenhoferem. Říká se, že tento Starokatolický chrám se nachází na místě velké důležitosti pro pohanské Slovany a také že kníže Boleslav II. z dynastie Přemyslovců zde nechal postavit malý kostel na žádost pražského biskupa sv. Vojtěcha krátce poté, co založil pražskou diecézi v roce 973, ačkoliv nejranější písemná pamá ...

Nádherná Kinského zahrada se rozprostírá na rozloze 22 hektarů v oblasti, kde se Smíchov setkává s Malou Stranou na petřínském svahu. Stavbu zahrady započal v roce 1825 hrabě Rudolf Kinský s cílem vytvořit čistě přírodní krajinu bez romantických zákoutí, jakožto oslavu Národního obrození a všeho čistě českého. Kinského zahradu ležící na jihovýchodním svahu Petřína dělí od Petřínského vrchu Hladová zeď, kterou nechal postavit Karel IV., aby poskytl práci a jídlo hladovým občanům Prahy. V zahradě natrefíte také na rybníčky a množství stezek, které se napojují na stezky na Petříně. Za hlavní a ...

Malostranská mostecká věž na západním konci Karlova mostu je jeho nejmladší součástí. Byla dostavěna v roce 1464 za vlády krále Jiřího z Poděbrad na místě románské věže, která vznikla spolu s nižší věží, zvanou Juditina, jež je na mostě dodnes. Obě věže spojuje brána s cimbuřím z počátku 15. století chránící vstup na Malou Stranu. Podoba Malostranské mostecké věže pocházející z období pohusitské gotiky pravděpodobně navazuje na vzhled Staroměstské mostecké věže na východní straně mostu postavené podle plánů Petra Parléře, jež je stejně jako Malostranská mostecká věž dnes součástí Muzea hlav ...