Barrandovské terasy
Barrandovské terasy jsou jednou z nejlepších ukázek funkcionalismu nejen v Praze, ale též v celé České republice. A proto je nesmírná škoda, že budova stojí vysoko nad údolím Vltavy v naprosto dezolátním stavu. Byla otevřena v roce 1929 jako restaurace, kavárna a společenský klub s bazénem a svůdně zakřivenými bílými balkóny pro hvězdy nedalekých barrandovských filmových studií jako odpověď na okouzlení Hollywoodu, jež ve 20. let vládlo za velkou louží. Kvalitou i leskem se filmy vyráběné na Barrandově v té době jistě vyrovnaly hollywoodským. Sama stavba se inspirovala pavilonem a restaurací Cliff House v San Francisku, kterou v roce 1924 navštívil Václav Havel (otec stejnojmenného bývalého prezidenta). Havel si najal architekta Maxe Urbana, aby pro něho Barrandovské terasy vyprojektoval, neboť projektoval i sousední filmová studia. Kdysi vznešená, dnes polorozpadlá budova byla za éry komunismu neudržovaná a uzavřená, ale po pádu železné opony se vrátila rodině Havlových. Poškození bylo tak rozsáhlé, že budova zůstala řadu letu opuštěna, pouhé prázdné torzo své původní nádhery. Od Havlových terasy koupila společnost Terasy Barrandov a.s., jež je přislíbila zrekonstruovat podle projektu Maxe Urbana. Rekonstrukce ještě nezačala.
Barrandov, Praha 5.
