Jan Žižka (1360 – 1424)
Pokud žijete v Praze, jistě znáte velkou jezdeckou sochu na kopci Vítkově. Obří muž na kovovém koni není nikdo jiný než husitský vojevůdce Jan Žižka, po němž byla také pojmenována celá čtvrť Žižkov (Jan Žižka ztratil oko při rvačce v dětství, ne v bitvě). Jan Žižka byl stoupencem náboženského reformátora Jana Husa, předchůdce protestantského hnutí, který byl upálen v roce 1415. Jan Žižka byl svými příznivci milován natolik, že když zemřel, pojmenovali se sirotci. Jan Žižka zemřel na mor během vojenského tažení v Přibyslavi roku 1424 a přál si, aby jeho tělo bylo staženo z kůže, z které by se vyrobily bubny, aby své vojáky mohl dál vést. Jeho nepřátelé tvrdili, že ten, koho nemohla skolit lidská ruka, byl zničen rukou boží. Jan Žižka byl prvotřídní bojovník a znalec zeměpisu, který zapojoval inovativní metody, které nebylo možné vidět na bojišti ani mnoho let po jeho smrti. Příkladem jeho geniality může být využití vozů ozbrojených mušketami a děly, raná verze tanku, který byl použit o více než 500 let později.
