Vznik první univerzity na sever od Alp a na západ od Rýna byl velkou událostí nejen pro Prahu, ale pro celou Evropu. Pražská univerzita, dnes Univerzita Karlova, byla založena zakládací listinou papeže Klementa VI. a cíaře Karla IV.

České země se ocitly bez panovníka, když Jiří z Poděbrad využil situace, a získal hlavní město téměř bez odporu. Krátce nato byl uznán českým králem a stal se jediným držitelem tohoto titulu bez dědičné návaznosti. Často je považován za nejkompetentnějšího českého krále a je také známý jako "Král dvojího lidu" nebo "Husitský král".

První defenestrace nastala v roce 1419, druhá v roce 1483 a třetí v roce 1618, ačkoli termín často odkazuje na třetí z nich. První rozpoutala náboženský konflikt Husitských válek a třetí Třicetileté války. Druhá pomohla nastolit náboženský mír v zemi na dobu 31 let.

V Nuselském údolí se každoročně konala vyhlášená jarní ševcovská slavnost nazývaná Fidlovačka. O věčnou slávu Fidlovačky se zasloužil Josef Kajetán Tyl, který zvěčnil slavnost ve stejnojmenné divadelní hře. Tam také zazněla skladba Kde domov můj,která se v následujících letech stala státní hymnou.

Opevnění Prahy bylo budováno nejprve samostatně kolem obou hradů a pražských měst, ale ve společný systém se vyvíjelo již v polovině 14. století. Průchod do města zajišťovalo sedm bran. Roku 1875 a v následujících letech bylo opevnění, až na několik úseků a několik věží, zbouráno.

Vlastní kamenné divadlo znamenalo pro Čechy národní čest a stavbu financovali z veřejné sbírky. Budova slavnostně otevřela těsně před dokončením. Po několika představeních byla opět uzavřena, a stavba pokračovala. Během těchto prací se rozpoutal rozsáhlý požár, kterému podlehla značná část divadla. Lidé neprodleně uspořádali další sbírku na obnovu. O dva roky později bylo divadlo znovu otevřeno.

Cílem operace Anthropoid byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vojáky československé exilové armády Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. V ulicích Prahy 2 lze nalézt pomníčky obyčejných lidí, kteří výsadkářům pomáhali a zaplatili za to svými životy. Díky jim všem jsme mohli po skončení druhé světové války stát na straně vítězů.

Praha se během druhé světové války stala cílem spojeneckého bombardování několikrát, ale nálet amerických vzdušných sil byl co do počtů lidských obětí nejtragičtější. Denní nálet bombardérů byl součástí masivního bombardování Drážďan, ale pro navigační chybu byla zasáhnuta i Praha, především v širší oblasti smíchovského nádraží.

První jízda elektrické dráhy v Praze trvala čtyři a půl minut, nejvyšší povolená rychlost byla 10 km/h, vedla z Letné k Výstavišti a měřila pouhých 800 metrů. Jejím tvůrcem i provozovatelem byl vynálezce a podnikatel František Křižík. Trať splnila především úkol propagovat myšlenku využití elektřiny v hromadné dopravě.